Kam jezdí millennials: Generace, která nešetří, ale cestuje

O mileniálech se toho napsalo už hodně. Existují dokonce studie dokazující, že slovo „millennials” v titulcích knih, článků či v podtitulech všemožných produktů zvyšuje čtenost i prodeje. O kom je tedy vlastně řeč? Jako mileniálové jsou nejčastěji označováni lidé, kteří dospívali kolem roku 2000, takže muži a ženy narození mezi počátkem osmdesátých a devadesátých let. A jednou z věcí, o které se v souvislosti s nimi často píše, je cestování.

Mileniálové cestují rádi, hodně a specifickým způsobem. O jejich cestování se píše ve spojitosti s životním stylem, ve kterém se více užívá než šetří. Také ve spojení s neustálým hledáním nových zážitků a jejich sdílením na sociálních sítích. A v neposlední řadě též kvůli jejich vztahu k domovu, závazkům i jiným kulturám.  Všechny tyhle aspekty se pak odráží v oblíbených místech, které jsou nejčastějším cílem jejich cest.

Hlavně daleko!

Jedním z trendů mezi mileniály je bezpochyby cestování za exotikou. Zatímco generace jejich rodičů brala většinou vzdálená a exotická místa jako určená jen pro pár movitých vyvolených, millennials znovuobjevili spoustu koutů světa s batohem na zádech a nízkým rozpočtem. Takhle mládež, lačnící po zážitcích, odhalila krásu Thajska, Srí Lanky či Bali. Celá jihovýchodní Asie se stala častým cílem kluků a holek, kteří neměli na účtu o moc víc, než kolik stačí na letenku.

Tady ve střední Evropě posílil oblibu exotických destinací i fakt, že předchozí generace si mohla ve stejném věku o podobně dalekých cestách nechat jedině zdát. Mileniálové jednoduše zjistili, že spojení odhodlání a cestování nalehko – jak vybavením, tak finančně – přináší nepřeberné množství zážitků. Sociální sítě pak posílily dojem, že na Srí Lance, ve Vietnamu nebo na Bali byl prostě už každý a patří tak nějak k dobrému vychování se tam také vypravit.

Na východ

Dalším specifickým cílem cest millennials bývají naopak místa, kam by jejich rodiče jeli jen steží – a to především proto, že jde právě o destinace, kam se při troše štěstí mohli dostat i za minulého režimu. Mladí cestují do Polska, do Krakova či na sever do Gdaňsku, láká je syrová krása rumunských vesnic nebo třeba Kyjev. V očích mnoha mileniálů jde dokonce o ještě dobrodružnější cesty než ty za exotikou. Tam jsou totiž na turisty připraveni, zatímco toulání se v zapadlých koutech východní poloviny Evropy často překvapí místní stejně jako baťůžkáře.

To vše je přitom spojené i s pocitem určité nostalgie po starých časech, o kterých vypráví rodiče, a to i přesto, že před rokem 1989 by chtěl žít málokdo. V Německu mají pro tuhle nostalgii dokonce speciální pojem – Ostalgia. Tak trochu se sem dá zařadit právě i Berlín, a ten nás přenáší do další populární kategorie…

Metropole

Kde jinde by mohli mladí mileniálové poznat na vlastní kůži, uši i oči všechny ty trendy, o kterých slyšeli díky sociálním sítím, internetovým médiím a všudypřítomným popkulturním referencím? Momentálně nejpopulárnější verze sendviče či způsob přípravy kávy, propojení evropské a nějaké obskurní a málo známé kuchyně, pouliční umění jako je busking nebo streetart, koncerty budoucích superhvězd nebo filmové festivaly. To všechno čeká v cool velkoměstech převážně na západ od nás.

Už zmíněný Berlín, Londýn, Barcelona, Dublin, New York nebo třeba Portland pro ty, kteří se chtějí zároveň podívat co nejdál – to jsou časté cíle mileniálů. Není divu, právě z těchto metropolí k nám přichází všechno, co je s několikaměsíčním nebo dokonce několikaletým zpožděním cool.

Ať to vypadá dobře na Instagramu

Generace millennials je také generací sociálních sítí, sdílení velké části soukromí a okázalého předvádění štěstí, pohody a úspěchu. Proto mileniálové vyhledávají právě takové cesty, na kterých mohou ukazovat radost ze života i to, že jsou jednoduše trendy světoběžníky. Nemusí jít hned o pláže na Bali nebo o nejvíc cool podnik Williamsburgu.

Když frčí lumbersexuálové, vezmou mládežníci flanelky a akustické kytary a vyrazí na Šumavu. Když se svět díky filmům Paola Sorrentina nebo knihám Eleny Ferrante zase zamiluje do Itálie, míří do Říma nebo na pobřeží Amalfi. Tak trochu vlastně ukazují, že krásu jde najít všude, i když se způsob, jakým ji objevují, může starší generaci zdát trochu povrchní.